Zákon zachování lásky

"Když já ji tak miluju. Celý  ty roky. Jsem šťastnej, když zavolá a něco ode mě potřebuje. Kdyby jen kývla, tak..." J.se napil piva. Jeho krásné modré oči ztemněly a ztěžkly. A já začala myslet na to, jak každý máme ve svém životě někoho, kdo by nás tak rád miloval a koho i s jeho láskou odmítáme. A myslela jsem také na to, jak každý máme ve svém životě někoho, koho bytostně milujeme. Někoho, kdo naší láskou opovrhuje a kým jsme odmítáni. Takový zákon zachování lásky.

Petr Topič

Ze strachu ze samoty utíkáme před tíživým pocitem osamělosti a jsme vyhledáváni, nebo se sami stáváme  Převozníky. Převozník je ve vztahu ten, kdo  převeze z jednoho skončeného vztahu řekou nenaplnění k branám vztahu dalšího.  Toho opravdu naplňujícího. Naplněného upřímnou láskou. Převozník pomůže zaplašit samotu. Díky Převozníkovi se pocit osamělosti  drží z dohledu a schovává se za rohem. Převozník poskytne punc vyjímečnosti ve společnosti , pravdivě můžeme tvrdit , že přeci "Někoho" máme.

Převozník nás nikdy nevezme mezi své přátele.

("Neměla by sis tam s kým povídat. Tahle společnost se pro tebe nehodí.")

Převozník si vždy najde výmluvu, aby s vámi nemohl jít mezi vaše přátele.

("Já bych fakt přišel, kdyby....")

Převozníka ani nenapadne vás představit nějakému členu své rodiny.

("Kdybys byla alespoň o deset let mladší..Hele, nemáš v práci nějakou volnou zdravotní sestřičku? Tu si maminka vždycjky moc přála!")

(" Neblbni, děti by byli naštvaný anebo by se mi smály.")

Převozníci nám brzy začnou věnovat jen nezbytně nutné minimum svého volného času.

(" Hele, odjíždím až za dvě hoďky, nechceš ke mě na chvíli přijet?")

Převozníkům se platí. Cháronovi se za převoz přes řeku Styx platilo dvěma zlatými mincemi. Na druhém břehu se duše napila vody z řeky Léthé a zapoměla na pozemský svět.

Vztahovým Převozníkům se neplatí zlatými mincem. Vztahovým Převozníkům se platí měnou cennější. Vlastní sebeúctou .  A jestli  na druhém břehu dostaneme napít a zapomeneme, není vůbec jisté.

Věnováno Martinovi4567